Zdař Bůh od Hornické Matice slezsko-moravsko-české

ARCHIV 2008

text 84

Conferenciér (Leden 2008)

Osou webových stránek v roce 2008 bude každoměsíční CONFERENCIÉR- EDITORIAL ,který s obnovovanými aktualitami (ve svém závěru ) bude vytvářet rámec možného - našimi silami dosažitelných informací a těch, které nám dodávají chápající subjekty (kolegové a požádaná media). Obsahově je to pokus obsáhnout gró, gros neboli jádro toho, co dříve nebo později by mělo hrát určitou roli pro dějiny montanistiky. Nebylo a není v našich silách zmíněné zprávy uspořádat pohodlněji pro vyhledávání než liniově…

Pokud se zvídavý zájemce podívá do některého staršího ročníku našich stránek a v jejich obsahu využije klíčových slov, pak ve většině případů objeví í kromě obvyklých signálů některé NOVÉ souvislosti, které by nečekal. Dodatečně jsme přiřadili nebo přiřadíme k položkám z minulých let DOPLŇKY, obsahové rozšíření . Pozná se to tím, že klíčové slovo bude, nové nebo stávající, vyznačeno KURSIVOU.

Na to navazují v novém roce zpestřující číslované náměty z hornické prosopografie neboli kolektivního životopisu, kdy v editorialul bude jen signál i jinak drobného biogramu, kdežto číslované příběhy a dokumenty k němu vázané si zájemce v těch našich stránkách pak může vyhledat, většinou jako přídavek u staršího textu. Tentokrát jsou to fotografie a poznatky pana Kořána z Loun, které jsme provždy umístili jako doplněk Textu 74 www HMSMČ 1-O7 Jestřebí hory ( třebaže .jedna část prosopografického námětu, položky 2 a 3, jsou ke Slezsku i k Ostravsku).

Připojuji zprávu z ostravských novin, Horníka, který v loňském roce ze všech obdobných tiskovin se pravděpodobně nejvíce věnoval historickým souvislostem a tradicím horničiny, jak se ostatně podrobně dozvíte příště, v únoru 2008. U zprávy v novinách otiskli strmě rostoucí graf, kdy v roce 1994 na Landek přišlo kolem 5000 návštěvníků ročně a poslední dva roky je návštěvnost vždy přes 80 000 !!!

Chceme Vám také průběžně zprostředkovat událostí u polských sousedů, kde stát nabral liberalnější start , což vyjadřil i kreslíř Gazety Wyborczej Jacek Gawlowski níže. Chtěli bychom z jeho hornických námětů uspořádat výstavu...

Za nezbytečné považujeme , že na webových stránkách dále stále visí známé memorandum k NTM, třebaže neslavně proslulého Kupce (viz text) vystřídal nový generální ředitel NTM ¨Mgr.Horymír Kubíček. S diametrálně odlišným vztahem k spolupracovníkům. Novému "generálovi " při návštěvě i písemně jsme tlumočili názor vedení Matice k možnostem spolupráce NTM s našimi externími spřátelenými organizacemi i pokud jde o případné příští repasace hornické expozice, např.u světelného stropu náhradu šrafovaných znaků královských a dalších hornických měst krásou barev a kovů, jak to středověk vyjadřoval…

V materiálech memoranda kromě informací o podivných krocích až machinacích minulého představitele NTM Kupce - pod ochranou "majora" -ministra Janáka, jsou definovány naše představy a náměty k NTM i muzeologii vůbec, zejména o ochraně exponátů "volně na počasí ložených ", k aktivní sbírkotvorné činnosti (viz též TEXT 82 www HMSMČ IV-V-O7 ) a dalšímu , co se vztahuje i k dobré práci externistů a dobrovolných muzejních spolků. Vše v souladu s postupy, které hlásá praxeologie.

S PF 2008 Miloš Zárybnický


(Text 84 www HMSMČ I-07)

 

OBECNÍ ÚŘAD MIKULOV V KRUŠNÝCH HORÁCH
HORNICKÁ MATICE SLEZSKO-MORAVSKO-ČESKÁ
ČESKÁ SPELEO SPOLEČNOST –ZO 4-O4 AGRICOLA

Vás zvou na X.setkání zájemců o báňskou historii

SLÁVA KRUŠNOHORSKÉHO HORNICTVÍ : DĚJINY MIKULOVA

29.-31.srpna 2008 v budově Obecního úřadu Mikulov na Tržním náměstí, kde budou vystaveny přírůstky k připravované expozici o dějinách města. Poledne 30.srpna je věnováno prohlídce obnovené vstupní části (ústí s portálem) důlního díla mikulovského stříbrného dolu s výkladem specialistů.

Hlavní program přednáškového odpoledne od 14 hod. v sobotu zahájí Pavel Chaloupka se svými spolupracovníky a přiblíží jejich nově otevřenou hornickou expozici v Hrobě (hornickemuzeum@volny.cz).

Pokračovat budou bloky k místnímu stříbrnému dolu, krušnohorské železnici a k dalším hornickým tématům ( uhelné hornictví a jeho skanzen -Julius III) . Na 16 hod je připravena beseda - setkání pamětníků a seniorů-báňských záchranářů, kterým knihu o dějinách mosteckého báňského záchranářství podepíše autor ing. Funiok.

Připomeneme 10 let trvání Hornické matice SMČ

VÝSTAVOU K ČESKÉMU A POLSKÉMU BÁŇSKÉMU ZÁCHRANÁŘSTVÍ (přístupná od pátku do neděle) a ukázkou bohaté knižní produkce k dějinám BZS ze slezské Wodzislavi

Od sobotního dopoledne v Mikulově probíhají slavnosti svatého Huberta s tradičním zábavním programem, které vám doporučujeme stejně jako závody horských kol a další atrakce včetně pohoštění.

 


 

OBECNÍ ÚŘAD MIKULOV V KRUŠNÝCH HORÁCH
HORNICKÁ MATICE SLEZSKO-MORAVSKO-ČESKÁ
ČESKÁ SPELEO SPOLEČNOST –ZO 4-O4 AGRICOLA

Vás zvou na X.setkání zájemců o báňskou historii

SLÁVA KRUŠNOHORSKÉHO
HORNICTVÍ : DĚJINY MIKULOVA

29.-31.srpna 2008

v budově Obecního úřadu Mikulov na Tržním náměstí, kde budou vystaveny přírůstky k připravované expozici o dějinách města

Hlavní program přednáškového odpoledne od 14 hod. v sobotu zahájí Pavel Chaloupka se svými spolupracovníky a přiblíží jejich nově otevřenou hornickou expozici v Hrobě.

Pokračovat budou bloky k místnímu stříbrnému dolu, krušnohorské železnici a k dalším hornickým tématům ( uhelné hornictví a jeho skanzen -Julius III) . Poledne 30.srpna je věnováno prohlídce obnovené vstupní části (ústí s portálem) důlního díla mikulovského stříbrného dolu s výkladem specialistů.

Připomeneme 1o let trvání Hornické matice SMČ

VÝSTAVOU K ČESKÉMU A POLSKÉMU BÁŇSKÉMU ZÁCHRANÁŘSTVÍ (přístupná od pátku do neděle) a ukázkou bohaté knižní produkce k dějinám BZS ze slezské Wodzislavi Na 16, hod je připravena beseda - setkání pamětníků a seniorů-báňských záchranářů, kterým knihu o dějinách mosteckého báňského záchranářství podepíše autor ing. Funiok. Také připomínáme, že v sobotu v Mikulově probíhají oslavy.

Do Mikulova je spojení vlakem č. 26804 z Mostu v 8.08 hod, Litvínova 8.23, Oseka město 8.38, Dubí 9.00, kde lze přestoupit z autobusu MHD Teplice č.24, s odjezdy Teplice Beneš. nám.8.19, Dubí MěÚ 8.31 hod.

Od pátku do neděle je možnost bezplatného přespání (vlastní spacáky !) ostatní tel. inf. na 257911514.

Srdečně zvou organizátoři!

 

!!! zde ke stažení HORNICKÁ ROČENKA 2007 !!!

 

Obstarali jsme k přesunu těžkých exponátů pro spřátelené organizace i jednotlivce výkonné nepoužité řetězové zvedáky, k zapůjčení a možné i zakoupit za výhodnou cenu. Tel. 257911514 se záznamníkem.

 

Zde si můžete stáhnout AKCE K HORNICKÝM TRADICÍM 2008

 

KONTAKT

mail: hornik@centrum.cz

záznamník: 257 911 514

mobil: 722 6o6 495

 

>>> archiv roku 2008

>>> archiv roku 2007

>>> archiv roku 2006

>>> archiv roku 2005

>>> archiv roku 2004

>>> archiv všech článků (BASIS)

 

PhDr. Jiří Majer

25. 11. 1922 – 3. 2. 2008 Zemřel český montánní historik mezinárodního věhlasu. Zabýval se dějinami vědy a techniky, jeho přínos je významný hlavně v hornictví a hutnictví. Byl účastníkem protifašistického a třetího odboje. Pracoval v Národním technickém muzeu v Praze, od roku 1955 byl vedoucím jeho hornické sekce. Přednášel na našich a zahraničních vysokých školách, byl členem prezídia České společnosti pro dějiny věd a techniky, v tomto oboru zastupoval republiku při komisi UNESCO. Spolupodílel se na založení hornických muzeí v Mostě, Příbrami, v Jílovém u Prahy, v Sokolově, v Jáchymově, 3. odboje v Příbrami a památníku Vojna a 3. odboje v Jáchymově. Výrazně se podílel na knize Rudné a Uranové hornictví České republiky a dlouhé řadě dalších českých, německých, anglických publikací z oboru hornictví a hutnictví. Sám vydal dlouhou řadu odborných knih, například Dolování stříbra na Příbramsku v 16. století (1955), Těžba cínu v Slavkovském lese v 16. století (1970). Své rozsáhlé znalosti shrnul v knize Rudné hornictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (2004), zachycující tento obor od úsvitu dějin do současnosti. Zde popsal vývoj českého hornictví v mezinárodním kontextu, postupný rozvoj techniky a vědy, včetně společenských a sociálních vazeb. Jsou to z havířského pohledu viděné národohospodářské dějiny Českých zemí. PhDr. Jiří Majer žil v Podlesí a v Praze, byl členem spolku Prokop, rád se zúčastňoval jednání historické sekce Hornické Příbrami. Byl to skromný, vstřícný člověk, který pomáhal mladším adeptům hornické historie. Jeho obsáhlé dílo bude sloužit dalším generacím. Čest jeho památce.

Otto Hejnic

 

MEMORANDUM K NÁRODNÍMU TECHNICKÉMU MUZEU (blížící se 100. výročí založení)

úvod:

Nepovažujeme za zbytečné , aby dál zde na webových stránkách zůstalo loňské známé memorandum k NTM.Třebaže Kupce (viz text) vystřídal nový generální ředitel NTM ¨Mgr.Horymír Kubíček-laskavý k lidem zvenku a s diametrálně odlišným vztahem k spolupracovníkům.

Text memoranda v některých partiích je víc než obžalobou nedávných poměrů! Shrnuje naše vyznání, také muzeologické, jak by NTM mohlo vyhlížet, byť nebo právě proto, že uchráněna od všech radikálně hloupých zásahů v celé budově zůstala hornická expozice se vstupní síní, dílo nedávno zesnulého Dr. Majera a ing. arch. Hainalla. Tím, že podle medií muzeum bude otevřeno teprve v roce 2010, nikoliv letos, jak bylo hlásáno, pak tato hornická expozice po citlivé (!!) repasi by do oficiálního otevření .celého NTM " v brzkém brzku" byl jakousi vlajkovou lodičkou, co mívaj´lodivodové, když táhnou velké lodi do přístavu.

Děkuji kolegovi Příplatovi, že za vskutku nelidských podmínek a bez zastáni od šéfů se staral, aby shodou náhod nebo nevhodnými pomysly poškozený 2.. suterén hornické expozice byl dán do pořádku a mohl tam uplatnit desítky kratkodobých edukativních výstav. Jejich přípravě se vedle jiné práce v době rekonstrunce NTM věnoval a jak bude možné, měla by být jeho samostatná píle oceněna.Jak ? To je na bíledni! Koloběhem témat ze 40 podoborů, které horničina má, některá jestě další i ve spojitosti s vědou (gravimetrie, prevence proti důlním otřesům ). O více si myslím tomu člověku nešlo a nejde. Dobře to ví a přeje mu dobré poměry k jeho padesátinám Miloš Zárybnický.

samotný text memoranda ke stažení

ÚNOR 2008

II - O8 CONFERENCIÉR-EDITORIAL

Nejprve je vhodné poděkovat do Rudolfova za skutečně tvůrčí pracný čin – vytvoření základu diaře akcí na letošní rok. Po letitých zkušenostech, ještě před vznikem Matice před deseti roky, jsme se násobně přesvědčili, jak těžko se každý jeden takový údaj získává. Jako hlavní práci únorového vydání předkládáme podrobnější pohled na minulý ročník ostravského týdeníku HORNÍK, který se ze všech obdobných podnikových tiskovin věnuje historicitě hornictví soustavně. V potřebné zkratce je naskicován výběr montánních témat, o kterých by zájemce o slezský revír vědět . Jde sice často o technickou současnost, ale nám jest věřiti, že mnohé zmíněné je tématicky signálem nových skutečností a významů více než kronikářských. Je tam zároveň osten, odbočka ( našeho redakčního permoníka), kursivou reakce na lajdáka, který má hornictví v náplni své práce a prozradil se, že téměř nic nepochopil-jistě tu pasáž naleznete.

Obrázek s textem ze Sokolovska a recenze ke Slavkovsku je současně signálem , že v březnových webovkách hlavně obrátíme Vaší pozornost na jihozápadní část naší republiky včetně historických cínových revírů…

Redaktorovi Hejnicovi děkuji za smutný rámeček o mém zemřelém kolegovi a učiteli dr. Jiřím Majerovi CSc, historikovi evropského formátu v montanistice. Zároveň o dobrém člověku, což jsem s chutí deklaroval při jeho dávnějším životním jubileu: příkladem, jak moudře, spravedlivě a s nadhledem na našem společném pracovišti dokázal řešit konflikty mezi lidmi.

Zárybnický

 

Nejen historické souvislosti a tradice OKD 2007

    Ostravsko karvínský revír a jeho šachty si dodnes udržují některá prvenství , jimiž překvapují v uhelném , rudném i nerudném hornictví . Pokud by profesionální historik techniky nebo „jen“ amatérský zájemce pravidelně sledoval toto dění , aby by si udělal poněkud systematický obrázek , možná by užasl . Jak některé účelové inovace v OKD, a.s. pro lepší výrobní výsledky jsou zároveň, poměřováno s jinými zeměmi, zakládajícími prvky technického pokroku vůbec, tedy i v sociální oblasti. List zaměstnanců, jako je HORNÍK („noviny zdarma nejen pro havíře “) jsou nám z již výše uvedených hledisek více než kronikou vybraného každotýdenního dění revíru. Některé informace , doplněné odbornějšími doklady, mohou být vodítkem i po mnoha letech k tomu, co nazýváme tradice-nejen zvyklost či konvence , ale jako dobré či nejlepší odkazy předků. Prokážeme to při loňském (2007) ročníku Horníka s občasnými odkazy na příslušné číslo u zvláště významných témat.

  1. Investice 300 milionů eur (8 mld Kč) stojí na začátku listopadu 2007 u nového tříletého plánu k zvýšení efektivity důlních provozů zaváděním technologie špičkové kvality (č.47) . Předcházelo tomu několik provázaných změn včetně nástupu nového generálního ředitele (č.24). Klaus-Dieter Beck se zkušenostmi z USA i Evropy v červenci při nástupu slíbil otevřené dveře = „ naslouchat …názorům a nápadům a přicházet s vlastními myšlenkami “. Ekonomickou otázku, za jakých nákladů lze uhlí těžit , doplnil nezbytností nových technologií , které umožní těžit i ložiska dosud považovaná za netěžitelná ! Padlo i odvolání na automatizaci. Veškerá rozhodnutí prý budou týmová a „vždy věcí kolektivu “, což je možné případně vykládat si různě.

  2. Slova nemusí být jen slova, zvláště když nový generál K.-D.B. pak během týdne sfáral do všech dolů revíru , kde ovšem před i po jeho nástupu byla řada nových změn a událostí. Pojďme k technologiím. U současných i nových jsou potřeba pracovníci kvalifikovaní a zodpovědní . Jejich získávání je pro OKD i pro Moravsko-slezský kraj důležitou prioritou a vzniklo k tomu i speciální sdružení ( č. 32 ). V hornictví se odvíjí cesta (nebo bude?), nastoupená v Americe u Foundation Coal Company, kde těží 4,5 tuny na osobu za hodinu ve slojích mocnosti 2,5 m. ale i mocnosti 70-80 cm ! To je nejspíš meta, ke které chce vést již zmíněný šéf a jeho lidé. Přišli další manažeři ( č. 28, 34, 40). Aby OKD byla dlouhodobě nejziskovější ve střední a východní Evropě a obstála i při srovnání s Německem a Anglií.

  3. Noviny Horník využívaly svých stránek na více než veletucet populárně odborných vstupů. Např. k dobývacím komplexům a důlní dopravě na Staříči a Paskově (15. i 16. číslo) i opravovaným výstužím v Bastru (č.34). Také k dopravním nádobám ( skip) s vylepšenými provozními parametry i vyrovnávacím lanům, kde koncovka je zalita speciální pryskyřicí místo zinku a lépe vzdoruje kroutícímu momentu . Při tahové zkoušce se dříve přetrhne lano než jeho spoj s koncovkou! Modernizace větrání a všemožných pohonů stlačeným vzduchem ( pro vrátky, náraziště, hrázové dveře, místní čerpadla) s automatizovanými turbokompresory v řádu desítek milionů se vyplatí na dolech ČSA, Darkov, Lazy (č.23, 35 a 48), přináší značnou úsporu elektrické energie . Vzniklé přebytky tepla ze strojů slouží k ohřevu vody pro koupelny. Čas dovolených a letní výluky nebyly idylou pro pracovníky, kteří zajišťují rekonstrukce těžních zařízení a úpraven ( č. 30 ).

    Pozornosti novinářů neunikly podobné technické náročné výkony s ekonomickým dopadem na těžbu, např. s vylepšené provozní parametry dopravní nádoby skipu na Míru 5 a útlumové speciální důlní práce VOKD na Dukle, spojené s likvidací stávající výstroje z jam a jejich zásypem (č.39). Na Doubravě II šlo o dopravu zakládky do téměř tisícové hloubky - v kubících to bylo 5O tisíc cemento-popílkové směsi a přes 800 betonu . Aby pak v ochranném pilíři nastoupila těžba části z 8 milionů tun, které se tam nachází (č. 10 a 34). Loni o Velikonocích bylo pěkně vyřešeno převedení řady lidí na jiný závod (č.1O). Podpora podobných postupů a zkušeností má i vědecké zázemí. Důkazem toho byla mezinárodní konference Hornická Ostrava. Už po dvanácté probíhala v příspěvcích i diskusemi v sekcích, z nichž jedna byla historická (č. 37 a 38). Negativní bylo, že z univerzity , která školí 20 tisíc posluchačů přišly je 2 příspěvky. Snad VŠB svůj zářijový vlažný postoj vyrovnala předtím, když také mezinárodně pořádala konferenci k novým trendům u hornických strojních zařízení a jejich bezpečnosti ( č.21). Obě vědecko-technické zasedání prokázala, že hornictví je živý obor s tradicí a perspektivou.

  4. Zatím neznáme vydané materiály z obou konferencí, zato nás nedávno dost šokoval názor jistého muzejního historika techniky, který k přípravě scénáře k hornické výstavě operoval vůči svým nadřízeným a architektovi, že hornictví je dnes vlastně mrtvé odvětví. Nelze se pak divit, že v muzejnictví také většinou zaostává moderní aktivní sbírkotvorná činnost včetně cílených odhadů , co z cca 40 současných hornických podoborů ( srv. např. členění obsahu Hornické příručky) si zaslouží dokumentovat , zejména když jde o něco zcela nového až převratného (vynálezy).

  5. Aplikace současné techniky i vědy , zůstaneme-li u OKD, je násobně zastoupena. Příkladně je to experimentální sledování napětí v okolí důlního díla měřícími sondami ve speciálních vrtech s tensometry (doly Lazy a ČSM) s výsledky pro další doly OKD, Dále akreditace laboratoře paliv, která si všímá sortimentu a kvalit (obsahy vody, paliv, prchavých hořlavin, síry a pod).

  6. Týdeník Horník si všímá i dalších činnosti a výsledků. Mezi 16 000 zaměstnanci OKD mají přední místo lidé z výroby , pak její limity a standarty. Příznivé geologické podmínky dávají některým kolektivům možnost během měsíce mít výkon sto tisíc tun. Jinde je cesta za uhlím, zejména koksovatelným, poměrně dlouhá a tudíž i krutá s ohledem na podmínky: nejméně před čtyřmi roky na Dole Lazy přišlo rozhodnutí razit k loni dosaženému „koksovatelnému“ cíli, stěnovému porubu s pluhem PL630 a individuální výztuží. Podobně byl vybaven porub s nadstandartními výkony během roku 2007 v Dole Paskov se 150 člennou osádkou hlavního předáka Ivana Hudce Jsou akce překlízení patnáctitunových sekcí vcelku, bez demontáže po takřka devítikilometrové trase (43. číslo) nebo z dopravy povrchové řada výkonů při logistickém centru u bývalé paskovské šachty s terminálem pro překládku, svoz a rozvoz kontejnerů . V Nošovicích zaznamenali napojení na státní dráhu, kde se odlehčí stavební dopravě pro automobilku Hyundai. Drobné články i větší statě si všímají příprav, jejich klasických razičů (č. 37) dále , lidí , kteří plení či bdí nad dodávkami elektřiny pro doly nebo „jen“ chrání společný majetek na povrchu před šroťáky a dalšími nenechavci.

  7. Zdá se, že hornická činnost je zcela v souladu s ochranou životního prostředí . Na Karvinsku krajina po těžbě ožívá. Je tam nejrozsáhlejší rekultivační akce v revíru na ploše 145 hektarů s vytvořením vodní nádrže pro rybaření, plavání s terény pro cykloturistiku ( Darkovské moře), dále je dokončena 1. etapa území Lipiny (zatravnění) a rekultivace údolí Karvinského potoka s nakloněným kostele sv. Petra z Alcancary vlivem stoleté těžby. Také na pozemcích Dolu Paskov se odvaly hlušiny zelenají a vzhledově prý už zapadají do předhůří Beskyd. Na rekultivaci OKD dává stamiliony a jeho firma Rekultivace je považována za špičkovou. Ani poddolování již nemá hrozivé účinky .Kroky k omezení emisí metanu, jeho kontrola včetně zrušených šachet a jímání jsou témata na jiné delší pojednání- včetně postupů při budování kogeneračních jednotek, které mají mít v polovině letošního roku celkový výkon 17 MW . Pro jejich činnost budou v určitých místech zřízeny odsávací stanice typu AOS pro vystupující důlní plyn . Do koksoven koncem tisíciletí investovaníé dvě miliardy též pomohly. Skokově se v obou koksovnách snížily emise oxidu siřičitého i tuhých znečisťujících látek.

  8. Fárali starostové. Dohoda s OKD. Rozumný kompromis. Tyto a další titulky nad mnoha články vypovídají o tom, že jak obce tak příroda nemají s těžbou vážnější problémy. Obdobně se společnost OKD maximálně otevírá dodavatelům, mezi něž patří například Alpex, která při nedostatku kvalifikovaných havířů zaměstnává na českém území cca 1200 pracovníků z Polska. Ti zde vytěžily zde za roky 1993 až 2006 přes 24 milionů tun uhlí . V přípravách to byla ražba přes 141 km chodeb a další činnost při likvidaci více než stovky rubání. Navenek za OKD působící Bastro kromě už zmíněných oprav je rostoucím dodavatelem také do Ruska , Číny, Austrálie, USA s tržbami kolem 850 milionů korun při stavu 850 pracovníků vlastních a přes 150 externích. Vítaná kooperace při službách ve stravování je také se společností Sodexho . Pro ní příznačné dárcovství, např. v pomoci dětským domovům má svou obdobu v OKD jako společnosti i mezi pracovníky. Děti jsou „srdeční záležitost“ některých havířských kolektivů , hlavně při pomoci sirotkům po havířích. Té se také věnuje občanské sdružení svatá Barbora (číslo 14).

  9. Výraznou významnou náplní Horníka jsou zprávy o sociálních a personálních vztazích vedení OKD se zaměstnanci a zejména s odbory. Jejich sdružení má přes 13 tisíc členů v16 organizacích. S těmi se jedná průběžně a téměř denně. Jsou uznávaným a respektovaným partnerem. Jejich předáci jsou součástí prostředí, kde se rozhoduje o výsledcích firmy. Už je nezneklidňuje z června 2003, že by je mohli po vstupu do EU připravit o živobytí polští kolegové. Jejich příchody se odrazil na každotýdenní zvláštní straně Horníka v polštině. V ní bývají shrnuty ve výstižných zkratkách shrnuty hlavní články týdenníku. V Polsku, konkrétně v jeho slezské části , kde Hornická matice poskytuje svým spřáteleným organizacím kopie právě jen této polské stránky, je o ní slušný zájem !

  10. Českým zaměstnancům týdeník téměř rodinný dodává vedle zábavných pasáží ( z nichž některé zrovna pro děti nejsou- asi jako TV po 20. hod.) vše hlavní o sportu a pravidelně slouží praktickými radami (jako o stavební spoření, půjčky, vkládání úspor do podílových fondů, reklamace vadného zboží , zravotní problémy a sociální otázky).

  11. Pozorný čtenář zjistí rozsah péče o činnost klubu hornických důchodců (č. 39), mezi nimž má velmi čestné přední místo Vítězslav Hettenberger, jehož pátrání po historických materiálech v Horníku našlo vyjádření v seriálu o jednotlivých šachtách . Pokračuje v tom Libor Vidlička. Historika zaujme pojednání o dokumentaci, uložené v archívu OKD v podání ekonomicko-personálního náměstka Lumíra Place. Nechybí zprávy a recenze k filmové tvorbě a o nových knihách , jako je kalendář kreseb těžních věží , knížka Ostraváci všem !- fotografie a texty autorů Rennera a Skláře, Jemelkova monografie o největší ostravské kolonii. Čas od času se Horník věnoval správné češtině nebo vysvětlování nových termínů, většinou převzatých z angličtiny a sondami k ostravskému nářečí. Speciálním pravidelným útvarem je v ostravském nářečí psaný podčárník JAK TO VIDÍ STRYK LOJZEK, kde je průběžně otevřeně ( padni komu padni) glosováno politikum. A kupodivu výrazy, které v tzv. slušné společnosti jsou „ nepatřičné“, v nářečních souvislostech Lojzkova líčení znějí přijatelně . Nelze nezmínit v Horníku sloupky k významným žijícím umělcům a představitelům různých zajímavých koníčků, často naprosto rozdílných od havířských povolání. Jsou tam dostatečně i rudimenty čili počátky toho, co by patřilo do hornické prosopografie (kolektivního životopisu).

  12. Lze obdivovat snahy o soustavné referovaní o hudbě různých žánru, včetně spjaté s havířinou , kapelami a soubory , pěveckými sbory. Z jejich působení na festivalech, jako byl Polského kulturně osvětového svazu nebo Májováka , jsme napočítali skoro 50 rozsáhlých statí nejdůležitějších.

  13. V časopise jsou nepřehlédnutelné aktivity při Hornickém muzeu OKD . V jisté zkratce jsme je přestavili minulý měsíc (srv. Text výše ). Vzdělávací centrum vyniká pestrostí, nápaditostí a všestranností v oboru průmyslové turistiky , historie i zábavy, jako jsou hornické slavnosti a průvody, skok přes kůži, setkávání s hornickými spolky , propagace industriálních památek.

Důkladné popisy ostravských akcí (nejen pod Landekem) a účast na nich vedla pozorovatele z jiných revírů k tvůrčímu , někdy však k nepochopenému kopírování. Čas i toto napravuje-uvedeme příklad:

Kdysi jsme se s kolegou Příplatou s NTM objednali k jisté české dámě, která se, vhledem k své poněkud zvláštní funkci v samosprávě , tak ke své povaze , pasovala za často tázanou mluvčí záchrany hornických památek. A nechybí jí sebevědomí. Přišli jsme se přeptat na příští rozvoj využití jistého zařízení . V rámci „ mazání medu “ hlavně frázemi nám především zdůraznila , jako SVŮJ záměr , myšlenku a takřka objev, že vše míní uspořádat do podoby „posledního pracovního dne “, ve formách jakoby právě dělníci pracoviště opustili . Povrchnost a formalismus tkvěly v tom, že už dávno byla tato původní vhodná presentační forma použita v Ostravě. Ulehčením nám po čase bylo její upozadění a od jejích nástupců tvůrčí přístupy samostatné a přitažlivé jinak.

Ve prospěch dějin hornictví v četných spolcích, zájmových organizacích a občanských sdruženích se realizuje s velmi dobrými úmysly a výsledky mnoho schopných jednotlivců, i takových , kteří v hornictví nepracovali , ale obdivují je. ( V 13. čísle Horníka 2008 vyšel článek o Petru Kubínském až z Moravan, jednom ze 400 členů Klubu přátel Hornického muzea OKD - jako typický příklad sympatizátora s horničinou, sběratele a modeláře hornické techniky).

Pro informovanost spřátelených organizací, , vznikl výběrově hořejší materiál tentokrát ze Slezska, příště se pokusíme o Sokolovsko. Pokud by někdo měl bližší zájem o některé téma, můžeme mu je zprostředkovat na úrovni zmíněných a dalších souvisejících článků - i z minulých let . Jako pandán k textu doporučujeme nové internetové stránky společnosti www.okd.cz a přiznáváme se , že jsme si je nestihli ještě prostudovat a porovnat s tím, co se nám tentokrát podařilo či nikoliv. Na závěr je děkuji redakci Horníka, která nám průběžně časopis poskytuje.

Miloš Zárybnický

 

Nová pilotová stěna na lomu Jiří
Nová pilotová stěna vyrostla v uplynulých týdnech na severním svahu lomu Jiří. Ta zajišťuje stabilitu na místo dosavadní pilotáže, po jejímž porušení došlo k pohybu části svahu. Tato pilotáž byla provedena ještě před vznikem společnosti Sokolovská uhelná a příčiny jejího selhání se šetří. Na snímku práce na betonáži nových pilotů. (autor: Vladislav Podracký, foto: SU)

 

Vizualizace Národní kulturní památky – Dolu Hlubina

O postupující obnově areálu Národní kulturní památky Důl Hlubina v Ostravě, který je ve správě DIAMO, s. p., odštěpného závodu ODRA v Ostravě, naše čtenáře pravidelně informujeme již od roku 2002, proto jsme rádi, že kromě postupu stavebních prací je můžeme seznámit i s další činností související se záchranou této světově jedinečné kulturní technické památky.

V měsíci prosinci 2007 a lednu 2008 byla v Praze v Národním technickém muzeu a v Ostravě na o. z. ODRA prezentována projektovaná podoba areálu Národní kulturní památky Důl Hlubina v Ostravě (dále NKP Hlubina) po plánované obnově pod názvem „Vizualizace Národní kulturní památky – Dolu Hlubina“. Odborné veřejnosti a dotčeným orgánům a organizacím a taky zástupcům tisku tak byla poprvé představena budoucí trojrozměrná podoba areálu NKP Hlubina zpracovaná na základě schválené projektové dokumentace.

Samotná myšlenka zpracovat vizualizaci areálu Dolu Hlubina po obnově iniciovaná vedením o. z. ODRA již v roce 2006 našla na počátku roku 2007 odezvu u partnerů NADACE LANDEK OSTRAVA a Statutárního města Ostrava a především na základě jejich finančního příspěvku mohl celý projekt vizualizace vzniknout. Pro zpracování vizualizace byla ve výběrovém řízení vybrána firma Ing. Leo Chřibek.

Zhotovitel v souladu se smlouvou provedl nejprve externí vizualizaci dílčích objektů (pláště budov s důrazem na architektonický detail objektu po obnově) v 3D zobrazení. Jednalo se o následující objekty - správní budova, nové koupelny, sklad MTZ, jídelna, nová kotelna, staré koupelny, kompresorovna, strojovna těžního stroje, těžní věž, těžní budova, spoj. most těžní budovy a MTZ, spojovací mosty s třídírnou a kotelnou, stará kotelna, třídírna, vzdušné mosty z třídírny do staré kotelny, spoj. most s prádlem, prádlo, stará rozvodna, budova výdušné jámy, a ventilátory. Vizualizace byla provedena se zobrazením projektovaného stavu obnovy objektů. Součástí plnění díla byla rovněž vizualizace vybraných interiérů – částí správní budovy, nových koupelen, skladu MTZ a starých koupelen, u nichž byl zobrazen projektovaný stav obnovy předpokládající aktivní využívání těchto objektů. Dále byla provedena i vizualizace řešení vnitro areálových komunikací, parkovišť a sadových úprav. Výsledkem je virtuální procházka (animace) areálem včetně náhledu do vybraných interiérů.

Cílem projektu - zpracování „Vizualizace Národní kulturní památky – Dolu Hlubina“ je využít vizualizaci pro seznámení zástupců správních orgánů Moravskoslezského kraje, Statutárního města Ostrava, pracovníků Národního památkového ústavu, Národního technického muzea v Praze, Společnosti pro dějiny věd a techniky a další odborné i laické veřejnosti s řešením obnovy Národní kulturní památky – Důl Hlubina.

DVD - „Vizualizace Národní kulturní památky – Dolu Hlubina“ bylo poskytnuto i k využití při výuce na Technické univerzitě Ostrava – Vysoké škole báňské v Ostravě a na Ostravské univerzitě v Ostravě a firmě Vítkovice, a. s. - vlastníku sousedního areálu pro zajištění kontinuity řešení celé památkově chráněné Dolní oblasti Vítkovic.

Vizualizace bude zároveň využita při pravidelných vzdělávacích akcích se studenty středních, vysokých škol a široké veřejnosti pořádaných na o. z. ODRA a na dalších akcích na podporu industriální turistiky v regionu jako například TECHNÉ OSTRAVA a dalších. Poslouží zároveň jako nosný presentační materiál o NKP Hlubina, která je navržena jako jedna z památek k zápisu do seznamu památek UNESCO v roce 2010.

Ing. Libor Jalůvka

 

Báňské zákonodárství v historii královských horních měst Horní Slavkov, Krásno, Čistá

Ing. Rudolf Tomíček ve své knize popisuje, jak probíhala těžba nerostů a jejich zpracování, od prvotního rýžování stříbra a cínu. Připomíná začátky hlubinné těžby a následný rozmach dolování v okolí Horního Slavkova, ale také v Jáchymově a v Sasku, i pokles dolování v následujících obdobích. Osou knihy je báňské zákonodárství a jeho změny, v poslední kapitole tento vývoj shrnuje. Zde zmiňuje horní zákon z roku 1854, báňskosprávní směrnice po roce 1945, ovlivněné těžbou radioaktivních surovin, a uvádí další novely horního zákona.

V průvodním slovu o regionální historii a mincovnictví připomíná prof. JUDr. Ing. Roman Makarius nedávné 750. výročí Jihlavského horního práva a 700. výročí Kutnohorského horního práva a vysvětluje, proč Slavkovské vrchnostenské báňské řády vznikly.

První kapitola vysvětluje základní souvislosti. Stříbro, ze kterého se razily tehdejší peníze, původně denáry, pak brakteáty, později za Václava II. se začal razil denarius grossus, pozdější groš, tehdy celoevropská „tvrdá měna“. Stát stříbro potřeboval, a proto král v tomto období feudalismu, kdy poddaný neměl opustit svoje panství a byl vlastně majetkem svého šlechtice, havíře osvobozoval. Kdo z panství utekl do horních měst, nebyl svému šlechtici vydán, měl osobní svobodu. Horní města pak měla řadu privilegií a výsad.

Tehdejší stříbrná měna postupně devalvovala, nebo revalvovala. Když Kutná Hora těžila třetinu evropského stříbra, tak mohla razit ve své mincově hodnotnou, v mezinárodním obchodu ceněnou tvrdou minci. Prof. Makariem vzpomenutý horní zákon Ius regale montanorum stanovuje svobodu kutání a důlního podnikání, určuje organizaci báňské správy a soudnictví. Král uděloval horní oprávnění a měl právo na urburu, tedy poplatek z výnosu dolování, a jediný měl právo vykupovat vytěžený kov. Tato práva mohl přenést na vrchnost nebo báňská města. Tak například Šlikové získali v roce 1520 právo razit mince – tolary v Jáchymově.

V další kapitole se autor vrací do Horního Slavkova. Ve městě byl stříbrný důl, jeho chodby po vydobytí sloužily pivovaru, byly znovu objeveny v roce 1992. Směrem ke Krásnu se těžily další stříbrné žíly, při jejich těžbě byl objeven Hubův peň mezi Horním Slavkovem a Krásnem, nejvýznamnější cínová lokalita tohoto regionu. (Huberstock, říkalo se mu Hub, nyní je veden jako Huber).

Jan Pluh, majitel panství, přivolal prospektory z Kutné Hory a než začal rozšiřovat těžbu, vydal Báňský řád Jana Pluha z Rabštejna pro stříbrné doly u Horního Slavkova z roku 1507, který má 12 článků. Zaujalo mne: „Každý, kdo podle této svobody bude dolovat u Horního Slavkova, ať je odkudkoli, má právo odcházet a přicházet, kdy se mu to hodí. Pro žádné staré dluhy nemá být zatčen. Slavkovští jsou osvobozeni od dědičných poplatků.V mém lese může každý, kdo užívá dolů rubat dřevo, pověřený perkmistr má právo určovat místo pro hutě, určit, jak se budou využívat vodní stoky, a každý těžař je povinen skládat desátek do královské komory.“

Báňský řád Jana Pluha pro cínové doly z roku 1509 je mnohem obsáhlejší, má 45 článků. Tento správně bezpečnostně provozní předpis, také určuje pravidla, kdy na jednom ložisku dobývalo několik těžařů. Báňský správce a přísežní nejméně třikrát týdně profárají všechny šachty a doly, mají na pilířích mezi jednotlivými doly udělat značky, aby nikdo z pilíře neubíral, havíři mají fárat do práce a z práce ve stanovenou hodinu.

Sázet oheň (aby se žárem hornina rozpraskala) jde až poté, co se to oznámí do okolních šachet, kdo jinému pálením ohně škodu způsobí, například na výdřevě, zaplatí pokutu. Řád rovněž řeší pokuty za krádeže nářadí, dřeva a rudy, určuje že každé těžařstvo má mít svého důlního. Podobně podrobně je určeno mletí a tavení rudy.

Báňský řád Jana Pluha pro stříbrné doly u Horního Slavkova z roku 1516 má 84 článků, je vidět zpřísňování předpisů, důlní má být při každé směně na dole. Už tehdy se pracovalo na tři směny, od 4 hodin do 12, od 12 do 20, od 20 do 4 hodin ráno, nevyfárá se dřív, než důlní „vyklepe,“ to se uchovalo v písni Vstávaj Jano hore, na baňu klopajů.“ Kde není nepřetržitý provoz, nepovoluje se noční směna. Tehdejší důlní mistři a huťmistři včetně nižších úředníků skládali přísahy.

Královský báňský řád cínových dolů pro Horní Slavkov, Krásno, Čistou a okolní revíry z roku 1548 má 32 článků a velmi podrobně vysvětluje práva perkmistra, určuje mzdy havířů, a tavičů a mlýnských dozorců a dělníků. Řeší odškodňování úrazů v dole, Kdo spadl v jámě, mají mu těžaři téhož dolu dávat čtyři týdny „nemocenskou.“ Také řeší přesčasovou práci, zameškané směny a překážku v práci, například na mlýnech museli čekat, až struhami poteče voda. Truhly povozníků se kontrolovaly podle kontrolní truhly, aby měly správný objem.

Báňské řády jsou převzaty z publikace České horní právo, překlad Dr. Ladislav Jangl (1979).

Upřesňování báňských řádů reagovalo na nepokoje v letech 1517 a 1519 a 1525. Ve slavkovsko-krásenském revíru byl vrchol důlních prací v letech 1520 až 1540, kdy se těžilo 400 až 450 tun cínu ročně, vozil se do Ambergu, kde se používal k pocínování plechů a do Norimberku a do Aušpurku. Z cínu se dělalo nádobí, byl součástí zvonoviny a slitiny, ze které se vyráběly kanóny. Na Slavkovsku se budovaly se vodní stoky a razily se dědičné štoly, Schnödova od roku 1535 a Pluhova od roku 1539.

Báňské řády doplňuje Tomíček citací lékaře Bruschia, který tehdejší doly navštívil a plasticky popisuje, jak nebezpečná a obtížná hornická práce při sázení ohně, v kouři a horku byla.

V nedalekém Jáchymově se začal razit tolar, který se stal druhou mincí vedle pražského groše. Po porážce českých stavů ve Šmalkaldské válce v roce 1547 musel jejich velitel Kašpar Pluh emigrovat, panství mu byla zabavena a Horní Slavkov se stal královským horním městem. V roce 1548 byl nafárán Schnödův peň, ale očekávání nesplnil, kovnatost v greisenových pních klesala z 1,3 až 1,7 % na necelou polovinu. V roce 1567 postihl Horní Slavkov velký požár, v roce 1568 došlo k závalům na Hubově i Schnödově pni. V letech 1587 dosáhla Pluhova štola Hubského pně, v následujících letech se prohlubovaly šachty na úroveň dědičné štoly, těžilo se cca 100 tun cínu ročně. Dolování zastavila třicetiletá válka. Další těžbu podporovaly dotace státu až do roku

Rudolf Tomíček vykresluje tehdejší stav hornictví, hutnictví a mincovnictví v mezinárodním měřítku. Před půl tisíciletím, v době, kdy jediným pomocníkem člověka byla síla vodního toku a v zemědělství na panstvích se pracovalo od slunka do slunka, vznikl na Slavkovsku rozsáhlý „těžebně zpracovatelský komplex“, jehož komplikovaný provoz se řídil podrobnými báňskými řády, které dopředu určovaly mzdu za konkrétní práci, pracovní postupy, vztahy mezi jednotlivými profesemi a způsob řešení sporů mezi jednotlivými stranami a z jejich zásad vychází i báňské zákonodárství současné.

Myslím, že Tomíčkovo Báňské zákonodárství v historii královských horních měst Horní Slavkov, Krásno, Čistá osloví vedle montanistů i širší veřejnost. Ukazuje, že tehdejší společnost byla mnohem různorodější, než je obecně známo, že vedle venkova, kde panovaly feudální vztahy, a menších měst, kde žili řemeslníci sdruženi do cechů, existovala horní města, zapojená do mezinárodního obchodu, kde pracovně právní vztahy byly na mnohem vyšším stupni. A z jednotlivých článků báňských řádů lze usuzovat, jak žili a pracovali tehdejší havíři a hutníci, Publikace má 152 str. s 16 černobílými fotografiemi a kresbami, a 20 str. barevných příloh, kde krom rukopisů vlastních řádů jsou přetištěny historické mapy a nákresy. Každá kapitola má německé resumé. Vydalo ji v počtu 1000 výtisků Město Horní Slavkov s podporou programu EU Interreg 3A.

Otto Hejnic

 

XXXIII. expozice minerálů v Tišnově

Koná se 2. až 4. května 2008 v sokolovně, gymnáziu a ZŠ v Riegerově ulici. Zúčastňuje se jí na 260 vystavovatelů z toho asi 80 ze zahraničí. V pátek je otevřeno od 11 do 19 hod., v sobotu od 9 do 19 hod., v neděli od 9 do 16 hodin. Poslední burzy se zúčastnilo cca 8500 návštěvníků. Hlavním pořadatelem je Sokol Tišnov.

Burza vydává vlastní občasník.Ve Zpravodaji č. 23 po úvodním slovu a tradiční hornické písni následuje článek našeho vystavovatele Janusza Gradowskiego z Krakowa: Krzemieň pasiasty (křemen páskovaný) v polštině, následuje aplikace Murphyho zákonů pro důl Jasan od jeho emeritního ředitele Ing. Václava Šimíčka a v rubrice z galerie našich vystavovatelů představíme knihu významného karikaturisty, mineraloga a spisovatele Marcela Vaňka „Láska k šutrům„.

Oficiální zahájení je v pátek v 12 hodin ve velkém sálu sokolovny, nejméně návštěvníků bývá v neděli. Srdečně zvu všechny zájemce a přikládám karikaturu Marcela Vaňka. Zdař Bůh!

ING. ANDREJ SUČKO

text 84

Conferenciér (Leden 2008)

Osou webových stránek v roce 2008 bude každoměsíční CONFERENCIÉR- EDITORIAL ,který s obnovovanými aktualitami (ve svém závěru ) bude vytvářet rámec možného - našimi silami dosažitelných informací a těch, které nám dodávají chápající subjekty (kolegové a požádaná media). Obsahově je to pokus obsáhnout gró, gros neboli jádro toho, co dříve nebo později by mělo hrát určitou roli pro dějiny montanistiky. Nebylo a není v našich silách zmíněné zprávy uspořádat pohodlněji pro vyhledávání než liniově…

Pokud se zvídavý zájemce podívá do některého staršího ročníku našich stránek a v jejich obsahu využije klíčových slov, pak ve většině případů objeví í kromě obvyklých signálů některé NOVÉ souvislosti, které by nečekal. Dodatečně jsme přiřadili nebo přiřadíme k položkám z minulých let DOPLŇKY, obsahové rozšíření . Pozná se to tím, že klíčové slovo bude, nové nebo stávající, vyznačeno KURSIVOU.

Na to navazují v novém roce zpestřující číslované náměty z hornické prosopografie neboli kolektivního životopisu, kdy v editorialul bude jen signál i jinak drobného biogramu, kdežto číslované příběhy a dokumenty k němu vázané si zájemce v těch našich stránkách pak může vyhledat, většinou jako přídavek u staršího textu. Tentokrát jsou to fotografie a poznatky pana Kořána z Loun, které jsme provždy umístili jako doplněk Textu 74 www HMSMČ 1-O7 Jestřebí hory ( třebaže .jedna část prosopografického námětu, položky 2 a 3, jsou ke Slezsku i k Ostravsku).

Připojuji zprávu z ostravských novin, Horníka, který v loňském roce ze všech obdobných tiskovin se pravděpodobně nejvíce věnoval historickým souvislostem a tradicím horničiny, jak se ostatně podrobně dozvíte příště, v únoru 2008. U zprávy v novinách otiskli strmě rostoucí graf, kdy v roce 1994 na Landek přišlo kolem 5000 návštěvníků ročně a poslední dva roky je návštěvnost vždy přes 80 000 !!!

Chceme Vám také průběžně zprostředkovat událostí u polských sousedů, kde stát nabral liberalnější start , což vyjadřil i kreslíř Gazety Wyborczej Jacek Gawlowski níže. Chtěli bychom z jeho hornických námětů uspořádat výstavu...

Za nezbytečné považujeme , že na webových stránkách dále stále visí známé memorandum k NTM, třebaže neslavně proslulého Kupce (viz text) vystřídal nový generální ředitel NTM ¨Mgr.Horymír Kubíček. S diametrálně odlišným vztahem k spolupracovníkům. Novému "generálovi " při návštěvě i písemně jsme tlumočili názor vedení Matice k možnostem spolupráce NTM s našimi externími spřátelenými organizacemi i pokud jde o případné příští repasace hornické expozice, např.u světelného stropu náhradu šrafovaných znaků královských a dalších hornických měst krásou barev a kovů, jak to středověk vyjadřoval…

V materiálech memoranda kromě informací o podivných krocích až machinacích minulého představitele NTM Kupce - pod ochranou "majora" -ministra Janáka, jsou definovány naše představy a náměty k NTM i muzeologii vůbec, zejména o ochraně exponátů "volně na počasí ložených ", k aktivní sbírkotvorné činnosti (viz též TEXT 82 www HMSMČ IV-V-O7 ) a dalšímu , co se vztahuje i k dobré práci externistů a dobrovolných muzejních spolků. Vše v souladu s postupy, které hlásá praxeologie.

S PF 2008 Miloš Zárybnický


(Text 84 www HMSMČ I-07)

Zpět na hlavní stránku matice

xx